Rozhodčím orgánem je rozhodce. Aby bylo dosaženo odlišení od rozhodců působících v rámci institucionálních stálých rozhodčích soudů, kteří by spor mohli rozhodovat jen tehdy, pokud by se účastníci podrobili pravomoci takovéto instituce, učívá se i určitější označení rozhodce pro obecné rozhodčí řízení (též označení rozhodce ad hoc, rozhodce pro rozhodčí řízení „ad hoc“, příležitostný rozhodce, arbitr pro obecné rozhodčí řízení). Častěji se v tomto případě používá označení rozhodce či arbitr bez dalšího bližšího rozlišení (to je časté především v zahraničí*). Takovýto rozhodci působí i v rámci rozhodčího řízení na základě rozhodčí doložky uvedené na této stránce výše. Rozhodčím orgánem může být i rozhodčí senát (nejméně tříčlenný), takové rozhodčí řízení je však zpravidla výrazně dražší a často pomalejší. Vzorová rozhodčí doložka umístěná na těchto stránkách určuje, že případný spor mezi stranami bude v arbitráži rozhodován jediným rozhodcem a to z důvodu rychlosti a udržení nízkých nákladů na rozhodčí řízení. Pokud budete mít zájem o rozhodování sporů rozhodčím senátem, prosím kontaktujte nás a text takovéto doložky vám zašleme. Rozhodování sporů rozhodčím senátem Brněnské arbitrážní centrum doporučuje u sporů o hodnoty překračující 30.000.000,- Kč.

* v angličtině se v takovýchto případech používají výrazy arbiter nebo arbitrator

NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI

a) Jakou formu musí mít rozhodčí doložka nebo rozhodčí smlouva?
K tomu, aby byla platně uzavřena rozhodčí doložka je základním předpokladem její písemná forma. To stejné platí pro smlouvu o rozhodci. Jen pro upřesnění dodáváme, že rozhodčí smlouva je pojem zahrnující jak rozhodčí doložky (vtělené ve formě jednoho článku do určité smlouvy – např. kupní smlouvy, smlouvy o půjčce, nájemní smlouvy) tak smlouvy o rozhodci, která má podobu samostatného dokumentu, samostatné dohody. Důležité je uvést, že podle novelizovaného znění zákona o rozhodčím řízení, účinného od 1.4.2012, může mít rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv jen podobu samostatného dokumentu, půjde tedy vždy o smlouvu o rozhodci, nikoli rozhodčí doložku.

b) Rozhodčí doložka musí být uvedena přímo v každé smlouvě?
Rozhodčí doložka může být uvedena i např. ve všeobecných obchodních podmínkách, kterými se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje a to s výjimkou rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, kde takovýto postup zakazuje § 3 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., ve znění pozdějších změn. Hlavní smlouva by však měla být uzavřena tak, aby z ní bylo nesporně patrno, že se řídí těmito podmínkami, strany musí být s těmito podmínkami seznámeny. Musí být učiněn jasný akt přijetí obchodních podmínek, nejlépe, kdy jsou všeobecné obchodní podmínky součástí hlavní smlouvy a jsou rovněž stranami podepsány. V praxi se nejčastěji vyskytují obchodní podmínky označené jako obchodní podmínky dodavatele nebo obchodní podmínky prodávajícího a naopak odběratelské obchodní podmínky, či obchodní podmínky zhotovitele, obchodní podmínky objednatele, to u smluv o dílo apod.

c) Jaký je průběh rozhodčího řízení?
Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou tím dnem, kdy byla žaloba doručena, jak stanoví ustanovení § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších změn. Řízení je vedeno bez zbytečných formalit, ale musí být stranám poskytnuta stejná příležitost k uplatnění jejich práv. Řízení na základě výše uvedené rozhodčí doložky a pravidel rozhodčího řízení, na které odkazuje, se vede v písemné formě (bez nutnosti osobní přítomnosti účastníků nebo jejich zástupců), v některých případech (domluví-li se strany i ústně – neveřejně). Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu, jímž se rozhoduje ve věci samé, nebo se uzavírá smír mezi stranami. Jestliže se řízení končí, aniž bylo rozhodnuto ve věci samé, vydají rozhodci usnesení.

d) Je možné přezkoumat rozhodčí nález?
Rozhodčí řízení je jednoinstanční, tj. proti rozhodčímu nálezu není přípustný opravný prostředek. Zákon však zavedl institut přezkoumání rozhodčího nálezu. Strany se mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout, že rozhodčí nález vydaný rozhodci, které si zvolili, může být přezkoumán ještě jinými rozhodci, které si zvolí. Nejde však o druhou instanci, ale o pokračování v rozhodčím řízení jinými rozhodci, takže jejich nález je součástí řízení předcházejícího. Platí ten nález, který vydali rozhodci přezkoumávající rozhodnutí původní. Sjednání přezkoumání rozhodčího nálezu Brněnské arbitrážní centrum doporučuje zvážit u sporů o hodnoty překračující 15.000.000,- Kč.

e) Kdy rozhodčí nález nabývá právní moci?
Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat, anebo některá ze stran žádost o přezkoumání nepodala, nabude dnem doručení stranám stejného účinku, jako pravomocný soudní rozsudek, a je také soudně vykonatelný.

f) Lze rozhodčí nález zrušit?
Rozhodčí nález může být zrušen soudem na návrh kterékoli ze stran, avšak jen z důvodů v zákoně taxativně vyjmenovaných. Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže
a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,
b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,
c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,
d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,
e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,
f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,
i) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení
Pokud byl v rozhodčím řízení rozhodován spor ze spotřebitelské smlouvy, je možno domáhat se zrušení rozhodčího nálezu z dalších dvou důvodů označených g) a h), které zní:
g) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem
h) rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé

g) Kdy lze spor řešit v rozhodčím řízení?
Předpokladem pro zahájení rozhodčího řízení je skutečnost, že strany uzavřely rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku) ve které se dohodly na tom, že spory vzniklé ze smluvního vztahu budou rozhodovány rozhodcem ve formě rozhodčího řízení. Spor musí být sporem majetkovým, s výjimkou sporů uvedených v § 2 odst. 1 zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenční spory). Spor by měl být takového charakteru, aby o něm bylo možné uzavřít smír. Uzavření smíru však není nutným požadavkem, jde pouze o vymezení typové přípustnosti sporů

h) Co je majetkový spor?
V majetkovém sporu se žalující strana domáhá, aby žalovaná strana byla povinna poskytnout žalující straně majetkové plnění - peněžité, vydání věci, dodání zboží, provedení určité činnosti, či naopak zdržení se určitého jednání, popřípadě jiné reálné plnění. Obecně zahrnuje tento pojem případy, kdy se účastník domáhá plnění majetkové povahy, nebo případy reflektující majetkovou podstatu

ch) Co znamená, že nelze uzavřít smír?
Smírem se obecně rozumí uzavření dohody mezi účastníky sporu v průběhu řízení, kterou si závazným způsobem upraví svá práva a povinnosti. Smír lze uzavírat v dvoustranném poměru. Smír nelze uzavřít v případě, že by odporoval hmotnému právu České republiky, pokud není rozhodčí řízení vedeno dle zásad spravedlnosti, a nelze jej uzavřít ani tehdy, pokud by smír byl v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a s dobrými mravy. Smír také nelze uzavřít ve věcech, u nichž je už pojmově vyloučeno, aby byly předmětem rozhodčího řízení (např. rozhodování o osobním stavu podle § 80 OSŘ, rozhodování ve věcech, které soud může zahajovat i bez návrhu - viz. § 81 OSŘ).

i) Lze v rozhodčím řízení řešit i majetkové spory mezi jednotkami územní samosprávy (obce, kraje), státem a jinými osobami při jejich podnikatelské činnosti?
Ano, za předpokladu řádně uzavřené rozhodčí smlouvy.



                                                                               kolektiv Brněnského arbitrážního centra