Rozhodčí nález je označení rozhodnutí vydaného v rozhodčím řízení. Zjednodušeně můžeme říci, že jde o obdobu rozsudku vydaného státním soudem. I arbitrážní řízení probíhající na základě rozhodčí doložky uvedené na této stránce výše, končí vydáním rozhodčího nálezu. Aby byla zajištěna bezvýjimečně vysoká kvalita rozhodčích nálezů, jsou rozhodci vybíráni velmi pečlivě. Arbitři ustanovovaní do funkce rozhodce B.A.C. jsou v daném oboru zkušení, vysokoškolsky vzdělaní právníci z různých regionů České republiky, zejména Prahy, Brna a dalších částí Jihomoravského kraje

Pro snadnější orientaci v informacích o arbitrážních centrech a rozhodčím řízení vůbec, jsme pro Vás připravili stručný slovníček některých základních pojmů:

Arbitrážní centrum – též rozhodčí centrum, arbitrážní sdružení či rozhodčí sdružení, nepřesně i asociace rozhodců, společnost rozhodců, sdružení rozhodců, sdružení arbitrů či arbitrážní asociace – je právnická osoba jejímž cílem je zajištění rozvoje obecného rozhodčího řízení a podpora činnosti rozhodců, stejně jako zaručení odborné způsobilosti a dobré pověsti rozhodců určovaných k rozhodování jednotlivých případů. Zpravidla jde o občanská sdružení, případně i jiné právnické osoby, které jsou založeny za účelem rozvoje rozhodčího řízení; jde o subjekty zajišťující pružné a velmi rychlé rozhodování obchodních sporů i jiných majetkových sporů bez zbytečné administrativní zátěže.
Jejich základní funkcí je zajistit, aby rozhodčí řízení, které zaštiťují, bylo rychlé a kvalitní a umožnilo té straně, která je v právu, rychle a s nízkými náklady dosáhnout spravedlnosti (např. vymoci splatnou pohledávku od dlužníka, který je v prodlení a odmítá ji uhradit dobrovolně).
Vůči zájemcům o tento rychlý způsob řešení obchodních a jiných majetkových sporů plní zejména funkci ručitele odborné způsobilosti a důvěryhodnosti rozhodců pro obecné rozhodčí řízení (rozhodců ad hoc).

Jmenující osoba (tzv. appointing authority), jde o třetí osobu odlišnou od stran rozhodčí smlouvy, kterou strany pověřují jmenováním rozhodce pro případ, že by mezi nimi vznikl spor. Touto osobou pověřenou jmenováním rozhodce bývá v našich podmínkách v drtivé většině případů právě některé arbitrážní centrum. V praxi dnes u obecných rozhodčích řízení zcela převládá rozhodování jediným rozhodcem jmenovaným takovou nestrannou třetí osobou.
Pokud strany vybírají osobu rozhodce bez pomoci arbitrážního centra či jiné instituce s obdobnou funkcí, není takový výběr v praxi snadnou záležitostí. Obtíže výběru rozhodce nelze rozhodně podceňovat, v praxi jde zřejmě o jednu z hlavních příčin nedostatečného rozšíření rozhodčích řízení ad hoc. Strana hledající kandidáta pro obsazení funkce rozhodce totiž zpravidla nemůže vybírat z osob, které osobně zná natolik, že si je jista jejich odbornou i morální způsobilostí k výkonu této funkce. Zde totiž hrozí nebezpečí vznesení námitky podjatosti takové osoby, právě pro onen bližší vztah ke straně. Musí se tedy spolehnout na doporučení nějaké pro ni důvěryhodné třetí osoby, či na materiály (případně přímo inzeráty), kterými někteří rozhodci nabízejí veřejnosti své služby. Situace je pro zájemce o rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení složitá, neboť v České republice neexistuje žádný jmenný seznam rozhodců, kteří jsou s to vykonávat tuto funkci v rámci rozhodčího řízení ad hoc. Řešením je svěřit jmenování rozhodce důvěryhodnému rozhodčímu centru, které se již po určitou dobu touto činností zabývá, což zaručuje kvalitu výběru rozhodce. Oprávnění jmenovat rozhodce pro určitý spor vyplývá pro arbitrážní centra ze zmocnění obsaženého v rozhodčí doložce či smlouvě o rozhodci. Arbitrážní centra vydávají vždy vzorové rozhodčí doložky (jsou dostupné na internetu), které může bezplatně zařadit do své obchodní smlouvy či smlouvy jiné, ze které může vzniknout majetkový spor (např. smlouva kupní, o dílo, nájemní, podnájemní, mandátní, zprostředkovatelská, o obchodním zastoupení, leasingová atd.) každý zájemce o takové rozhodčí řízení.

Pravidla rozhodčího řízení - Arbitrážní centra vydávají zpravidla i tzv. pravidla rozhodčího řízení. Na tato pravidla odkazují vzorové rozhodčí doložky arbitrážních center. Pravidla se tak stávají součástí obsahu rozhodčí smlouvy a jsou pro jmenovaného rozhodce i strany závazná. Účelem pravidel je zajistit, aby obecné rozhodčí řízení bylo rychlé, pružné a aby nebylo lehce napadnutelné obstrukcemi ze strany toho účastníka, v jehož zájmu není rychlé vyřešení sporu; upravují tedy např. otázku náležitostí rozhodčí žaloby, obsahují bližší úpravu dokazování v rozhodčím řízení, lhůt pro žalobní odpověď a jiné úkony účastníků řízení, odměny rozhodce i dalších nákladů řízení a řadu dalších otázek, které nejsou dostatečně řešeny zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Pravidla řízení obsahují povětšinou několik stran textu, není tedy vhodné, aby byla úprava, kterou obsahují, vtělena přímo do rozhodčí doložky. To by bylo velmi nepraktické a smlouvu by to činilo značně nepřehlednou a obsáhlou. Z tohoto důvodu bývají pravidla řízení zveřejňována většinou na internetových stránkách příslušného arbitrážního centra.

Rozhodce pro obecné rozhodčí řízení – též rozhodce ad hoc, rozhodce pro rozhodčí řízení „ad hoc“, příležitostný rozhodce, arbitr pro obecné rozhodčí řízení. Často se také v tomto případě používá označení rozhodce či arbitr bez dalšího bližšího rozlišení (to je časté především v zahraničí). Jde o označení běžného rozhodce, pokud chceme zdůraznit, že nejde o rozhodce vykonávajícího svou funkci v rámci stálého rozhodčího soudu.

Rozhodčí centra (viz též heslo arbitrážní centra) jsou právnické osoby jejichž cílem je zajištění rozvoje obecného rozhodčího řízení a podpora činnosti rozhodců, stejně jako zaručení odborné způsobilosti a dobré pověsti rozhodců určovaných k rozhodování jednotlivých případů.

Rozhodčí doložka – jedná se o druh rozhodčí smlouvy. Vložení rozhodčí doložky do příslušné smlouvy je v dnešní době jeden z nejúčinnějších způsobů zajištění pohledávky věřitele. Znemožňuje dlužníkovi vyhýbat se dlouhodobě placení svých dluhů či plnění jiných závazků. Rozhodčí doložky mají i značnou preventivní funkci; pokud se již určitý subjekt chystá nezaplatit, jistě si jako „oběť“ vybere raději toho svého věřitele, s kterým má uzavřenu smlouvu bez rozhodčí doložky (případně nemá uzavřenu smlouvu vůbec), než toho s kým má uzavřenu smlouvu s rozhodčí doložkou. Vzorové rozhodčí doložky (jsou dostupné na internetu) vydávají arbitrážní centra, tyto vzorové rozhodčí doložky může bezplatně zařadit do své obchodní smlouvy či smlouvy jiné, ze které může vzniknout majetkový spor (např. smlouva kupní, o dílo, nájemní, podnájemní, mandátní, zprostředkovatelská, o obchodním zastoupení, leasingová atd.) každý zájemce o takové rozhodčí řízení. Výše na této stránce se nachází vzorová rozhodčí doložka vydaná Brněnským arbitrážním centrem.

Rozhodčí řízení – (též arbitráž či arbitrážní řízení) můžeme velmi obecně vymezit, jako způsob řešení sporů, spočívajících v jejich předložení nestranné a nezávislé osobě, označované jako rozhodce (nebo více takovým osobám, pak jde o rozhodčí senát), vybrané stranami sporu pro rozhodování založené na důkazech a tvrzeních předložených rozhodci. Rozhodnutí rozhodce je přitom pro strany konečné a závazné. v současné době upravuje rozhodčí řízení v Českých zemích zákon č. 216/1994 Sb.

Rozhodčí smlouva – smlouva zakládající rozhodčí řízení. Jde o rozhodčí doložku, smlouvu o rozhodci, případně o tzv. univerzální kompromis. v ČR je v současné době v drtivé většině případů používána rozhodčí doložka. Výše na této stránce se nachází vzorová rozhodčí doložka vydaná Brněnským arbitrážním centrem.