Arbitrážní centrum (také rozhodčí centrum, rozhodčí sdružení či arbitrážní sdružení, méně přesně i společnost rozhodců, arbitrážní sdružení, asociace rozhodců, sdružení rozhodců či sdružení arbitrů) – právnická osoba jejímž cílem je zajištění rozvoje rozhodčího řízení ad hoc (používá se také označení obecného rozhodčího řízení) a podpora činnosti rozhodců ad hoc, dále zaručení odborné způsobilosti a dobré pověsti rozhodců určovaných k rozhodování jednotlivých případů. Zpravidla jde o občanská sdružení; jde o subjekty zajišťující pružné a velmi rychlé rozhodování obchodních sporů i jiných majetkových sporů. Jejich prvotní funkcí je zajistit, aby rozhodčí řízení, které zaštiťují, bylo rychlé a spravedlivé.

Jmenující osoba (tzv. appointing authority), jde o třetí osobu odlišnou od stran rozhodčí smlouvy, kterou strany pověřují jmenováním rozhodce pro případ, že by mezi nimi vznikl spor. Touto osobou pověřenou jmenováním rozhodce bývá v našich podmínkách v drtivé většině případů právě některé arbitrážní centrum. Pokud strany vybírají osobu rozhodce bez pomoci arbitrážního centra či jiné instituce s obdobnou funkcí, není takový výběr v praxi snadný. Osoba hledající kandidáta pro obsazení funkce rozhodce totiž zpravidla nemůže vybírat z osob, které osobně zná natolik, že si je jista jejich způsobilostí k výkonu takové funkce. Zde totiž hrozí nebezpečí vznesení námitky podjatosti, právě pro onen bližší vztah takové osoby ke straně sporu. Řešením je svěřit jmenování rozhodce důvěryhodnému rozhodčímu centru, které se již po určitou dobu touto činností zabývá, což zaručuje kvalitu výběru rozhodce. Oprávnění jmenovat rozhodce pro určitý spor vyplývá pro arbitrážní centra ze zmocnění obsaženého v rozhodčí doložce či smlouvě o rozhodci. Arbitrážní centra vydávají vždy vzorové rozhodčí doložky (jsou dostupné na internetu), které může bezplatně zařadit do své obchodní smlouvy či smlouvy jiné, ze které může vzniknout majetkový spor (např. smlouva kupní, o dílo, nájemní, podnájemní, mandátní, zprostředkovatelská, o obchodním zastoupení, leasingová atd.) každý zájemce o takové rozhodčí řízení.

Pravidla rozhodčího řízení - Arbitrážní centra vydávají zpravidla i tzv. pravidla rozhodčího řízení. Na tato pravidla odkazují vzorové rozhodčí doložky arbitrážních center. Pravidla se tak stávají součástí obsahu rozhodčí smlouvy a jsou pro jmenovaného rozhodce i strany závazná. Taková pravidla upravují např. otázku náležitostí rozhodčí žaloby, obsahují bližší úpravu dokazování v rozhodčím řízení, lhůt, odměny arbitra i dalších nákladů řízení a řadu dalších otázek, které nejsou dostatečně řešeny zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Pravidla řízení obsahují povětšinou několik stran textu, není tedy vhodné, aby byla úprava, kterou obsahují, vtělena přímo do rozhodčí doložky. To by bylo velmi nepraktické a smlouvu by to činilo značně nepřehlednou a obsáhlou. Z tohoto důvodu bývají pravidla řízení zveřejňována většinou na internetových stránkách příslušného arbitrážního centra.

Rozhodce pro obecné rozhodčí řízení (též rozhodce ad hoc, rozhodce pro rozhodčí řízení „ad hoc“, příležitostný rozhodce, arbitr pro obecné rozhodčí řízení) - jde o označení běžného rozhodce, pokud chceme zdůraznit, že nejde o rozhodce vykonávajícího svou funkci v rámci stálého rozhodčího soudu.

Rozhodčí centra (též arbitrážní centra) jsou občanská sdružení či jiné právnické osoby jejichž cílem je zajištění rozvoje obecného rozhodčího řízení a podpora činnosti rozhodců ad hoc, stejně jako zaručení způsobilosti a dobré pověsti arbitrů jmenovaných k rozhodování jednotlivých případů.

Rozhodčí doložka – jedná se o druh rozhodčí smlouvy. Rozhodčí doložky (vzorové jsou dostupné na internetu) vydávají arbitrážní centra, tyto rozhodčí doložky může bezplatně zařadit do své smlouvy, ze které může vzniknout majetkový spor (např. smlouva nájemní, podnájemní, kupní, o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní, zprostředkovatelská, o obchodním zastoupení, leasingová atd.) každý zájemce o takové rozhodčí řízení. Příkladem je vzorová rozhodčí doložka vydaná Brněnským arbitrážním centrem, která se nachází v záhlaví této stránky.

Rozhodčí řízení (též arbitrážní řízení či arbitráž) - obecně můžeme definovat, jako způsob řešení sporů, spočívající v jejich předložení nestranné a nezávislé osobě - rozhodci (nebo rozhodčímu senátu složenému z více osob), vybrané stranami sporu pro rozhodování založené na důkazech a tvrzeních předložených rozhodci. Rozhodnutí rozhodce je přitom pro strany konečné a závazné. V současné době upravuje rozhodčí řízení v ČR zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, tedy zákon č. 216/1994 Sb.

Rozhodčí smlouva – dohoda zakládající rozhodčí řízení. Druhy rozhodčí smlouvy jsou:
- rozhodčí doložka,
- smlouva o rozhodci,
- tzv. univerzální kompromis.